Dva snímky tematizující problémy rodinných vztahů. Uvádíme v rámci tematického večeru Moje sestra, můj nepřítel, kde snímky skrze odborné úvody zařadíme do kontextu, objasníme markantní stylistické postupy a to, čím jsou si oba snímky podobné a v čem se naopak liší. Po druhém snímku bude následovat i debata s filmovým odborníkem.
Iva Janžurová ve své životní roli (přesněji řečeno dvojroli) ztělesňuje dvě povahově zcela rozdílné sestry. Zatímco jedna je vlídná a dobrá, druhá představuje ztělesněné zlo, chorobnou nenávist a závist. Zlá sestra se rozhodne odstranit svůj sourozenecký protějšek, ve kterém není schopna snést vlastnosti, jež právě sama postrádá. Její zrůdnost však záhy překvapí ji samotnou, když nabyde nečekaných rozměrů.
Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou setrou (Harriet Anderssonová) strávili poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenány manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku.