Šepoty a výkřiky

Konec 19. století. Na panské sídlo ve Švédsku přicházejí dvě zámožné sestry, aby strávily se svou na smrt nemocnou sestrou Agnes její poslední dny. Navzdory blízkosti, která všechny sestry v dětství spojovala, jim egoismus v roli návštěvnic brání projevit jakékoli city k umírající. Služka Anna, která ji ošetřuje, dokáže mnohem lépe projevit náklonnost k nemocné a poskytnout jí potřebnou útěchu. Filmem Šepoty a výkřiky se Bergman vrací ke svým tradičním tématům ženské duše a hledání víry a vykoupení. Na rozdíl od svých předchozích filmů používá výraznou červenou barvu, což zdůvodňuje slovy: „Tento snímek zkoumá lidskou duši a já jsem si již od dětství duši představoval jako vlhkou membránu zbarvenou různými odstíny červené.“