Japonci, kteří na začátku 40. let minulého století dobyli většinu Asie a pokusili se nastolit „věčnou éru společného blahobytu“, na začátku roku 1945 už pomalu a krvavě ustupují. V březnu, aby eliminovali jakékoliv riziko útoku, podnikla japonská vojska nečekaný brutální útok na do té doby jimi tolerovaná vichistická francouzská vojska v Indočíně. Ti, kteří útok přežili, unikli do džungle ve snaze dostat se do Číny podle nejasného evakuačního plánu, kterému nikdo nevěřil. Vytvořili kolonu, která později dostala podle svého velitele jméno Alessandriho kolona. Z 20 000 francouzských vojáků na Dálném východě se jich do bezpečí dostaly sotva 3 000. Legionáři z izolovaného tábora Khan Khaï, kde byli umístěni alkoholici a další vojáci neschopní boje, nebyli nikdy schopni Alessandriho kolonu dohnat a připojit se k ní. Stále nevíme, kdo z oddílu vojáků z Khan Khaï přežil. Jeho legenda podnítila příběh tohoto filmu, příběh „opilecké kolony“.